Jdi na obsah Jdi na menu
 

Historie

 

První písemná zmínka o Opatovu pochází z 5. ledna 1303, kdy se na listině želivského opata Thilmana o znovuvysazení Smrčné objevuje mezi svědky rychtář Thomossius de Hopathau, založení obce je však třeba klást někam na začátek 2. třetiny 14. století. Jak už název napovídá, patřil Opatov mezi statky želivského kláštera, a to až do konce husitských válek. Vedle domácí kolonizace vedené želivským klášterem zasáhla naši oblast i kolonizace německá, která souvisela s objevem stříbrných rud. Dokladem jsou pozůstatky důlních děl severozápadně od obce v Hovorkově lese.

Roku 1436 dal nově zvolený český král Zikmund Lucemburský svolení, aby želivský opat, tehdy sídlící v Jihlavě, dal klášterní statky pod ochrannou správu Mikuláši Trčkovi z Lípy. Roku 1468 definitivně odebral panství želivskému klášteru Jiří z Poděbrad a připsal je Trčkům z Lípy, představitelům husitské šlechty. Panství Větrný Jeníkov, do jehož obvodu spadal i Opatov s Polánkami, převzal Burian Trčka z Lípy.

Trčkové drželi jeníkovské panství až do roku 1601, kdy je koupil jihlavský měšťan Matyáš Štubik z Kynigštejna. V roce 1606 se o ně rozdělili jeho synové; Samuel Štubik získal spolu s Jeníkovem také Zbinohy, Opatov, Dudín, Maršov, Dušejov, Jankov, Kalhov, Úhořilku a Chyšku. Po jeho smrti v roce 1619 drželi panství krátce Trčkové z Lobkovic, poslední nekatolická vrchnost. Od poloviny 30. let 17. století do roku 1848, kdy bylo zrušeno poddanství a vrchnostenská správa, vlastnilo jeníkovské panství několik majitelů, z nichž posledním byl Karel hrabě z Rumeskirchů.

Po roce 1848 začaly obce spravovat své záležitosti samy prostřednictvím obecního zastupitelstva, v jehož čele stál starosta. Opatov se stal součástí soudního okresu Humpolec a okresního hejtmanství Německý (dnes Havlíčkův) Brod. V roce 1855 vznikl v Humpolci smíšený okresní úřad, roku 1868 se organizace správy vrátila zpátky ke stavu před rokem 1855. V roce 1910 byl vytvořen politický okres se sídlem v Humpolci, kam spadal Opatov i nadále také soudní správou. Roku 1949 byl vytvořen Jihlavský kraj, jehož součástí se stal i okres Humpolec. Při správní reformě v roce 1960 byl Jihlavský kraj zrušen a Opatov se stal součástí Jihomoravského kraje a okresu Jihlava. Nyní patří do kraje Vysočina.

 

Evangelický sbor a škola

Opatov byl přifařen a přiškolen k nedaleké Vyskytné. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se více než polovina obyvatel přihlásila k evangelické víře. Sídlo prvního farního sboru bylo ve vzdálené Moravči, opatovští evangelíci byli součástí filiálního sboru ve Strměchách. V roce 1857 podali evangelíci z Opatova, Jankova, Dušejova, Zbilid, Dudína, Ústí, Nového Rychnova, Vyskytné, Hojkova a Milíčova žádost o zřízení samostatného sboru se sídlem v Opatově. Začátkem roku 1862 byla sepsána Základní listina, ve které se evangeličtí občané uvedených obcí zavázali vydržovat faráře, zřídit faru a postavit kostel. K vyhlášení samostatnosti sboru došlo v roce 1863.

Už v roce 1858 byla zakoupena zemědělská usedlost č. p. 10, která byla upravena na faru. V letech 1864–1868 byl postaven uprostřed návsi kostel v pseudorománském slohu, obdelníkový s poligonálně uzavřeným presbytářem a věží v západním průčelí. V roce 1870 byl na pozemku za farou zřízen hřbitov. 7. září 1879 zachvátil značnou část obce požár, který poškodil 28 usedlostí a také kostel, faru a školu. Všechny sborové budovy se podařilo v krátkém čase opravit. K evangelickému vyznání se ještě při sčítání lidu v roce 1931 hlásilo 215 z celkového počtu 401 obyvatel. Při posledním sčítání v roce 2001 už to bylo pouze 41 obyvatel z 202.

Evangelické děti navštěvovaly spolu s katolickými školu ve Vyskytné, na náboženská cvičení chodily do evangelické školy ve Strměchách. V roce 1832 bylo zahájeno vyučování na soukromé evangelické škole, kterou postavili a učitele z vlastních prostředků vydržovali evangelíci z Opatova, Jankova, Dušejova, Dudína, Milíčova a Hojkova. Vedle dětí z těchto obcí sem postupem času začaly docházet také děti evangelíků z Vyskytné a ze Zbilid. Katolické děti z Opatova chodily do vyskytenské školy až do roku 1916. Tehdy byla soukromá evangelická škola zrušena a zřízena z ní veřejná jednotřídní škola. Opatov byl vyškolen ze školní obce Vyskytná i ze školního okresu Pelhřimov a stal se součástí humpoleckého školního okresu. Od školního roku 1917/18 byla opatovská škola rozšířena na dvoutřídní. Jedna třída (fotografie) byla ve staré školní budově (fotografie) na jižním okraji obce (dnes hospoda), druhá třída (fotografie) byla nejprve umístěna v sále hostince č. p. 7, poté v usedlosti č. p. 32 a od roku 1923 na faře. V roce 1930 bylo zahájeno vyučování v nové školní budově, postavené na severním okraji obce. Až do okupace nesla název Masarykova obecná škola (fotografie). Od školního roku 1941/42 byla škola zredukována na jednotřídku, do níž po válce chodili už pouze žáci 1.–5. ročníku, kteří od 6. ročníku přecházeli na měšťanskou školu do Vyskytné a později také do Dušejova. Škola v Opatově byla zrušena k 1. 9. 1975 pro malý počet žáků (fotografie). V současné době se ve školní budově nachází obecní byt, ordinace obvodního lékaře a část má pronajatu 1. Opatovská s. r. o.

 

Pamětihodnosti

-  Zbytky stříbrných dolů 1 km severovýchodně od obce v Hovorkově lese; nemovitá kulturní památka číslo 5051

-  Pamětní kamenný kříž 2 km severovýchodně od obce u silnice do Zbilid, nedaleko hranice katastrů; nemovitá kulturní památka číslo 5417

-  Evangelický pseudorománský kostel podle návrhu Josefa Bláhy z Kostelce z roku 1868 na návsi; nemovitá kulturní památka číslo 8911

-  Evangelický hřbitov z roku 1870 na severním okraji obce s několika náhrobky z poslední čtvrtiny 19. století

-  Pomník obětem první světové války z roku 1935 na návsi

-  Pamětní kámen Mistra Jana Husa z roku 1915 na návsi

 

Literatura

-  Berní rula. Svazek 10. Kraj Čáslavský I. Zpracoval František Beneš, Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1953, s. 418–419.

-  Zdeněk JAROŠ, Pamětní kameny na Jihlavsku, Jihlava, Magistrát 2003, 146 s.

-  Karel KLAŠKA, Obecná dvoutřídní škola v Opatově, Zálesí XXII, 1940–41, s. 98–100.

-  Jindřich KVÁŠ, Větrný Jeníkov – historie a přítomnost, Větrný Jeníkov – Jihlava, Jednotný kulturní klub a Okresní komise cestovního ruchu 1968, 76 s.

-  Václav MELICHAR, Masarykova obecná škola v Opatově, Zálesí XIII, 1931–32, s. 100–104.

-  Václav MELICHAR, Soukromá evangelická reform. škola v Opatově, Zálesí XIII, 1931–32, s. 89–92.

-  Opatov 1989–1994. Čtvrtý sjezd rodáků, Opatov, Obecní úřad 1994, s. 4–8.

-  Jaroslava PAULUSOVÁ, Dušejov a okolí, Dušejov, Obecní úřad 1993, 118 s.

-  Jaroslava PAULUSOVÁ, Škola ve Vyskytné u Pelhřimova 1722 –2004, Vyskytná, Obecní úřad 2004, 376 s. (o opatovské škole především na s. 124–136)

-  Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Časlavsko 1. Zpracovaly Magda Zahradníková a Eva Štrejnová, Praha, Státní ústřední archiv 1999, s. 183–185.

-  Zdeněk SOUŠEK, Z historie evangelického sboru v Opatově, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských XII, 2000, s. 101–116.

-  Tereziánský katastr český. Svazek 1. Rustikál (kraje A–CH), Praha, Archivní správa Ministerstva vnitra 1964, s. 234–235.

-  Antonín VOHLÍDAL, Po stopách dolování v Dudíně, Zálesí XVII, 1935–36, s. 68–72, 81–85 (zde o dolech v Hovorkově lese na katastru Opatova), 102–105 a 113–116.

 

 Prameny

Písemné prameny k dějinám Opatova jsou uloženy v Národním archivu v Praze, Státním oblastním archivu v Zámrsku, Moravském zemském archivu v Brně a Státních okresních archivech v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově a Jihlavě. Adresář archivů s odkazy na webové stránky viz www.cesarch.cz, tamtéž odkaz na databázi archivních fondů v České republice (přímá adresa www.mvcr.cz/archivnictvi/index.html